Modelka Aneta Vignerová: nejsem ten typ, co se maluje, když jde vynést odpadky

Jak se máte?

Mám se skvěle! Konečně se ochladilo a těším se na září, že už budu normálně fungovat. Léto bylo dlouhé, teď mě čeká běžný pracovní proces a už se na něj těším.

Takže dovolená byla?

Nebyla, vlastně ani nebyl důvod někam jezdit. V Česku letos bylo moc krásně, možná na mě až moc a odletět někam a vrátit se zpátky do takového vedra, mi přišla škoda. Pojedeme s přítele možná v říjnu. Nejsem ale moc ten typ, co by potřeboval na 14 dní k moři. Možná pojdeme na hory.

Skočím teď k Praze. Pocházíte z Havířova, do Prahy jste přišla kvůli Miss?

Nene, do Prahy jsem přišla už před soutěží. Začínala jsem jako modelka u Elite Model Look, vlastně až po pěti – šesti letech jsem se přihlásila do Miss. Určitě jsem ale potom začala Prahu víc poznávat i kvůli nejrůznějším akcím, které se k soutěži vázaly.

Do Miss už jste tedy šla jako zkušená modelka. Jaká jste měla očekávání?

Jo, myslím, že už jsem zkušená byla, i když to třeba zní trochu nadsazeně, protože zkušenost s takhle komerční soutěží jsem neměla. Ani jsem na Miss jít nechtěla, měla jsem nějaké zdravotní problémy a agentura mě chtěla poslat na měsíc fotit do Indie, a to já už jsem ze zdravotních důvodů nechtěla. Slíbili, že mi najdou práci tady a přihlásili mě do Miss. I přesto, že jsem úplně nechtěla, absolvovala jsem to. Potom jsem samozřejmě byla ráda.

Po výhře jste nebyla dívka, která prostředí modelingu nezná. Změnilo se i něco pro vás?

Určitě. Udělala jsem si na celou soutěž jiný názor, myslela jsem si, že je to hodně komerční záležitost a ty „missky“ na mě jako na modelku vždycky působily hodně povrchně. Kolikrát jsem si říkala, že modelky, které mají nižší honoráře, jsou mnohem krásnější než „missky“, zkrátka to na mě působilo hrozně lacině. Díky té zkušenosti jsem zjistila, že si člověk pořád může udržet nějakou svojí osobnost a charakter. A nemusí jít na každou akci, a nemusí říkat to a tohle, všechno se dá udělat, aby to korespondovalo s charakterem člověka.

Na poli modelingu jste už tedy byla známá před soutěží, zájem médií se na vás ale stočil až po výhře v Miss. Jak to na vás působilo?

Musím říct, že jsem asi až po dvou letech od soutěže „vylezla ven“. Po výhře jsem se trochu stáhla, moc mě nebavily večírky a všechno kolem. Pořád jsem si ale i po těch dvou letech vybírala akce, kam půjdu a jak se chci prezentovat. Nejsem úplně ta „party modelka“, nikdy mě to nelákalo. Chtěla jsem si uchovat nějakou míru soukromí.

 Pečujete o sebe víc kvůli zájmu médií?

Asi ano, ale nemyslím si, že bych byla nějaká celebrita. Samozřejmě si lidi všímají, jak se člověk prezentuje. Když jdu na nějakou akci, snažím se vypadat co nejlépe, ale určitě nejsem ten typ, co se maluje, když jde vynést odpadky.

Jak o sebe tedy pečujete?

Nic zásadního. Když jdu na nějakou pracovní akci, tak na veškerou péči využívám stylistu, vizážistu a návrháře, oni mi udělají takový full servis. V běžném životě to ale zvládám sama. Oblíbila jsem si laserovou epilaci, na kterou chodím do salonu Epilace Praha přímo v centru Prahy.

Jako žena srab se musím zeptat: bolí to?

Vůbec ne a srab jsem taky, takže nemůžu říct, že jsem se nebála. Po první návštěvě jsem si ale byla jistá, že to je pro mě to pravé. Vážně to vůbec nebolí. Používat žiletky mě nebaví a pro pokožku to není úplně šetrné. Z laserové epilace jsem nadšená, splňuje to úplně všechno, co jsem od toho čekala – nebolí to, dlouho to vydrží. Vím, že ale spousta lidí ma s klasickou epilací špatné zkušenosti. Kamarádky, které to absolvovaly, říkaly, že to pálí, není to příjemné a před samotným zákrokem se dlouhou dobu nesměly holit – to bych nedala. Ale zkusit se má všechno. Místo klasické epilace jsem se ale rozhodla pro tu laserovou. A musím říct, že jsem opravdu spokojená. Laserová epilace je něco úplně jiného a hlavně, vydrží vážně dlouho. Laser tohoto typu je v Praze jediný, je to velice rychlé a účinné ošetření.

Jak jinak se udržujete fit?

Především se snažím pozitivně myslet. To je, myslím, to nejdůležitější. Mít pořád nějaké cíle, navštěvovat se s rodinou, být v pohodě v partnerském životě. To všechno se v člověku nějak promítne. Nedělám nic extra, že bych si třeba třikrát denně myla vlasy nebo trávila hodiny ve fitku.

Co je tedy teď váš cíl?

Tak ty pracovní se mi docela plní, stala jsem se tváří jedné italské značky, budeme teď fotit další kampaň. Chystá se Fashion Week, na něj jsem zvědavá a těším se. Pak snad ta dovolená, s přítelem hledáme v Praze byt. Pořád se něco děje, moc dopředu nepřemýšlím, neplánuju na půl roku dopředu. Nemám cíl třeba moderovat zprávy nebo tak něco, když se člověk na něco hodně upne, většinou to nevyjde.

Našla jsem informaci, že ráda vaříte, co je na tom pravdy?

To je pravda, vařím moc ráda. Myslím, že umím dobře českou klasiku. Jsem ze tří dětí, takže maminka pro nás hodně vařila a myslím, že mě to naučila dobře. Nemám ráda věci bez chuti a myslím, že od mamky mám takový dar ta jídla dochutit a snad i lidem ode mě chutná. Mám to moc ráda – krájení, vaření, smažení, pečení – to je moje. Ráda i koukám na gastro pořady.

Třeba přijde nabídka moderovat nějakou gastro schow…

To bych asi dělat nemohla, jsem hrozný trémista a myslím, že je na to potřeba míra nějakého talentu a zkušeností a ty já nemám. Nemyslím si, že to může dělat každý. Ale přemýšlela jsem, že bych se přihlásila jako soutěžící. Trochu se ale bojím, že lidi by se na to dívali jinak, dávali by mi určité věci sežrat, mysleli by si, že mám protekci a média v tomhle ohledu umějí být taky pěkně hnusná. Nechci, aby se mi někdo kvůli tomu, že neudělám dobrou svíčkovou, začal hrabat v osobním životě. Ale byla by to skvělá zkouška i pro mě.

Co vás baví kromě vaření?

Hrozně ráda spím :)

PROFIL

Aneta Vignerová se narodila 27. října 1987 v Havířově. V roce 2009 bodovala v soutěži Miss a stala se tak Miss České republiky. V soutěži porazila Hanu Věrnou - 2. Vicemiss a Lucii Smatanovou - 1. Vicemiss.  Mezi její záliby patří plavání, in-line, fitness, kolo, vaření, četba, cestování.

foto: Epilace Praha