Z historie pivovarnictví na Šestce (III.)

Nejstarší zprává o nějakém sídlo postaveném v těchto místech mluví o statku, který patřil Janu Keruňkovi, zvanému Jednooký ze Suchdola. Majitelé statku se v průběhu staletí měnili, zatímco v rámci statku přibývaly další budovy. V době před vypuknutím třicetileté války, kdy dvůr patřil Sluzským z Chlumu jej tvořila samostatná obytná část ve tvaru písmene U. V jeho západním křídla se nacházel i pivovar, který je ovšem poprvé písemně doložen až v roce 1648. Později došlo k rozšíření pivovaru do severního křídla. Prosperující statek byl v roce 1678 prodán benediktinskému klášteru v Emauzích. Jak je vidět – všechny pivovary na území Prahy 6 byly tedy ve vlastnictví církve.

Benediktinům patřil Brandejsův statek 250 let. Pivovar provozovali až do poloviny 19. století, kdy v něm roku 1866 benediktini ukončili výrobu poté, co mniši onemocněli po vypití piva uvařeného ze sanytrové (ledkové) vody.

Svůj název dostal statek po rodině Brandejsů, kteří  zde sídlili v letech 1866 - 1899. V té době se ze dvora stalo kulturní centrum zdejšího kraje. Zajímavostí je, že z Brandejsovy stáje pocházel hřebec, podle nějž Myslbek vytvořil koně pro sousoší sv. Václava.

V třicátých letech se majitelem dvora stala Občanská záložna v Poděbradech a od roku 1968 patří statek Vysoké škole zemědělské. Brandejsův statek patří k památkově chráněným stavbám.